Perleťové holátko
Peugeot 206 je stále v kurzu. Nejen, že se udržel v sériové výrobě od roku 1998, tedy plných deset let, ale stále se dobře prodává a na ulicích všech evropských metropolí je těchto malých Peugeotů stále dost. Jeho téměř neotřesitelnou pozicí nezamával ani nástup většího Peugeotu 207, který je po designové stránce méně hravý a více drsný.
Právě nástupce populární 206, Peugeot 207 přejal novou podobu přídě, kterou se nové modely se lvem ve znaku pyšní. Tato lví tlama byla poprvé k vidění u modelu 407 a postupně se dostala i na inovovanou 307 (označovanou jako T6), na novinku 307 i na již zmiňovanou 207. Bez zajímavosti není ani fakt, že nová podoba čumáku peugeotů se nevyhnula ani řadě užitkových vozů a tak se podobně drsně tváří dnes i „dělníci“.
Anglie je na vozy Peugeot poměrně vysazená a zejména sportovní verze jsou velice rozšířené. Vždy, když je nějaké extra auto (napadá mě třeba limitovaná edice Peugeot 206 GT – Gran Tourismo, která sloužila jako základ pro homologaci soutěžního vozu P206 WRC), tak její velká část skončí na ostrovech. Peugeot udělal mezi čtyřmi tisíci kusů silničního dvoulitru plnou čtvrtinu aut s pravostranným řízením. Všechny anglo-francouzské spory jsou v oblasti automobilismu zapomenuty. Tady jde jen a jen o radost z řízení, jak říká firemní slogan v anglické verzi: Drive Of Your Life. Jak se jim to krásně rýmuje, to není jak ty počeštěné verze…
Británie teď ujíždí na tuningové vlně, kde na peugeota 206 montují snad všichni noví majitelé i ti znudění stávajícím designem kit Big EVO, který je hranatý a tvarově má nejblíže k okruhovým závoďákům. Je trochu zvláštní na kulaté auto naroubovat ostré hrany, ale výsledek dopadá většinou slibně a uspokojivě. Mnohem lépe než, také stále populární, kit ala 407. Na kulaté malé autíčko se podle mého tato velká huba prostě nehodí. Navíc napojení v oblasti blatníků je problematické a absence masky dělá „boule pod očima“, teda vlastně pod světly. Jinak tento kit se jmenuje Vision a je k mání i na starší 406ky, 306ky a dokonce i 405.
Majitel „naší“ dnešní modré perličky je Aaron Hardy, ten se pokusil o přetvoření sériové jednačtyřky ve výbavě XS v designový skvost. Cíl byl jasný, ale prostředky neobvyklé. Naprosto neobvyklé. Vše hladké, kulaté, zahlazené, vytažené… až je toho někdy skoro moc. Nebo jste z tohoto auta odvázáni? Proč ne, každý má jiný vkus a měřítka. Vyznavači čistých linií si jistě přijdou na své, tradicionalisté patrně ohrnou nos a nalistují jiné stránky našeho magazínu.
Pro ty, kteří ještě vydrželi a jsou zvědaví na podrobnosti o tomto autě, nechť se vydají spolu s námi na další řádky a stránky. Ke cti majitele auta je to, že zachoval základní rysy a tvary. Násilných kreacím se vyhnul a pohrával si pouze s oblinami. Začneme-li od předku auta, tak nás jistě zaujme širší rozchod. Nejsou za tím jen široké 225 pneumatiky na širokých ráfcích, ale i nalepené lemy blatníků. Původní tuningový nárazník má integrovaný spojler, který nenásilně přechází do lemů. Mohutný nasávací otvor se hodí, neboť otvory v masce byly zaslepeny a z přídě zmizel i lev. Sériová optika byla vyměněna a na její místo se dostala dvojice andělských očí v tmavém chromu.
Aaron to rád hladké a tak mřížky na kapotě přivádějící vzduch do kabiny byly odstraněny a otvory po nich zavařeny a zahlazeny. Stejně tak zmizely i ostřikovače. Kdyby byla tato dvěstěšestka ženskou, pak by byla asi hojně obletována. Upřímné a lesklé oči, široké a hladké boky. Tak totiž vypadá tohle auto při pohledu ze strany. Prolisy byly odstraněny a zahlazeny, z blatníků odstraněny blinkry, Kliky pozbyly svého poslání, stejně tak i víčko nádrže. Vše hladké v jednom rádiusu. Na takto zakulacené a zjednodušené blatníky nalepili úpravci široké lemy blatníků a rozměrné prahy. Vše nově přidané k sobě tvarově ladí a působí harmonickým dojmem. I nová zpětná zrcátka ve stylu DTM.
Zadní partie je docela zvěrstvo. V dobrém nebo ve špatném slova smyslu? Jak pro koho, řekl bych. Pro 206 tolik charakteristická zadní světla byla odstraněna a prostor po nich zcela zahlazen. Nově vzniklý tvar na mě působí poněkud nesourodě a hlavně prázdně. V případě, že Aaron nechá otevřený zavazadelník, je to ještě tak nějak v pohodě, ale když zavře třetí dveře, které jsou mimochodem také zahlazené, je to docela síla. Prostor pro značku je pryč, její osvětlení také, stěrač zmizel, třetí brzdovka je v háji… Zato zadní nárazník je značně vysoký a ukrývá dvě atypická světla. Myslím tvarově. Když se na ně podíváme ještě jednou, je to jasné, zatmavené koncové svítilny z Alfy GT. Prostor mezi zadním nárazníkem a spojlerem je vyplněný jednolitou plochou. Dimma do tohoto prostoru dává čtyři koncovky výfuku, ale v Belgii pracují se silnějšími motory, než je čtrnáctistovka. Pokud vás zajímá, kudy se tankuje benzín do tohoto auta, tak se to dozvíme hned: ve B sloupku na řidičově straně je na vnitřním falcu víčko od ATL, které je napojeno na nádrž ukrytou pod zadními sedadly. Tak a tajemství je venku.
Sériové 175 na 65 čtrnáctky by na takovémto autě vypadaly směšně a tak v širokých blatnících najdeme dvacetipalcové SSW Eclipse obuté do BF Goodrichů 225/30. Pod ráfky na přední ose ční zlaté 4pístkové brzdiče zkombinované se sportovními brzdovými kotouči o průměru 300 mm. Tento rozměr není vzhledem k velikosti ráfků nikterak extrémní, ale například u Peugeotu 206 WRC odpovídá zhruba autu v šotolinové specifikaci, tedy s 15“ OZ. Jak asi víte, peugeoty této kategorie nedisponují vyspělou zadní nápravou, ale pouze vlečnými rameny, takže úprava podvozku bývá polovičatá. Mezi McPhersonem a těhlicí najdeme nastavitelný tlumič Spax RSX, vzadu pouze přestavěné torzní tyče. Brzdy jsou na všech čtyřech kolech od Hi-Spec Monster. Sériová čtrnáctistovka upaluje až 170 kilometrů v hodině a na stovku se dostane za dvanáct vteřin. Jak moc budou tyto tovární údaje zkreslené použitými koly nevím, ale určitě nebude osmiventilové OHCčko se 75 koňmi pod kapotou nadopovanými sáním BMC patřit mezi rychlíky. Opět můžeme Aarona podezřívat, že nerezový výfukový systém není myšlený až tak vážně z hlediska nárůstu točivého momentu, ale že mu šlo spíše o design.
Za nápadným exteriérem nezůstává pozadu ani interiér. Opět vše je koncipováno především na dojem. Zadní sedadla udělala prostor pro muziku, přední byla nahrazena, palubka je zcela přepracována… vypadá to, že Aaron zašel uvnitř vozu ještě dál než při změně zevnějšku, ale pěkně popořadě. Palubní deska nemá s tou sériovou moc společného. Ani tvarem ani materiálem. Je zjednodušena, zakulacena, potažena černou kůží, jen středová konzole dostala fialový odstín. Na ní se nachází digi budíky Dakota, klasická přístrojovka za volantem neexistuje. Průhled volantem se zastaví opět jen na černé kůži. Ve stejné barevné kombinaci jako palubka jsou i sedačky Cobra Misano a také volant Kahn F1. Stejné odstíny najdeme i na řadičce a na ruční brzdě. Barevné šílení pokračuje…Výplně dveří jsou také nové. Tvarově i svým účelem. Žádné odkládací prostory, žádná madla ani kličky, jen repráky a displej. Centrum zábavy najdeme na místě bývalé schránky spolujezdce, kde z palubní desky ční CD/DVD přehrávač Pioneer AVH 6500, který posílá pohyb a obrázky do 7 TV monitorů Necvox, do 4 kosuků Centurionu a do dvou monitorů umístěných ve slunečních clonách. Audio signál jde z pionýra do 3 zesíků Massive P1000, dvou Massive P400 a to vše je reprodukováno hlukovou stěnou tvořenou třemi subwoofery Massive a čtyřmi sadami komponentních reproduktorů Massive HP CK6. O stálé a kvalitní napětí se starají dvě baterie Optima blue top a jedna Optima yellow top. V kufru najdeme pod subwoofery pět kousků digi ukazatele napětí Brax.
Celkový dojem z tohoto Peugeotu 206 je dobrý. Vše je pečlivě spasováno a řemeslo nelze hodnotit jinak než na výbornou. Otázkou je myšlenka a záměr. Další slabá motorizace, která by měla být očím diváků skryta a na odiv vystavovat jen lamináty, kůži a audio? Není to náhodou málo? Pro někoho ano, jiným to ke štěstí a spokojenosti stačí.